Dotaz č. 47: Dotaz k uplatnění nákladů stanovených pomocí metodiky full cost v plánovaném projektu v OP VaVpI, PO 3, výzva 6.3: Na semináři pro žadatele 26. 3. 2012 zaznělo, že pod pojmem " výdaje přímo přiřaditelné k projektu" máme rozumět jednak přímé výdaje, tj. výdaje dle daňového dokladu a jednak výdaje stanovené metodikou full cost. V diskusi potom vyplynulo, že ŘO požaduje rozlišit výdaje podle metodiky full cost dle jednotlivých nákladových položek, např. energie, materiál, služby a tyto následně vykazovat dle jednotlivých kapitol.
Tento postup ovšem dle našeho názoru neodpovídá logice vykazování nepřímých nákladů projektu a příloze č. 10 Příručky pro příjemce.
Celkové náklady chápeme jako součet nákladů přímých (náklady, které lze přímo k danému projektu přiřadit – mzdy členů projektového týmu, zařízení, materiál, služby apod.) a nákladů nepřímých/režijních. Způsob uplatnění nákladů nepřímých v konkrétním projektu je možný buď paušální částkou (flat rate) nebo právě metodou full cost.
Nepřímé náklady chápeme jako soubor tzv. „společných provozních nákladů“
- např. správa budovy, provoz děkanátu, ekonomického, právního odd. (vč. mezd), veškeré energie, ostraha… apod., které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu, ale samozřejmě se k danému projektu vztahují. Tyto společné provozní náklady jsou na základě určité metodiky následně rozpočítávány do jednotlivých zdrojů financování/do jednotlivých projektů. Pokud bychom měli ke každé nákladové položce přiřazovat konkrétní částku např. za energie, materiál apod. jednalo by se v podstatě stále o náklady přímé. Naše metodika samozřejmě zajišťuje evidenci skutečných nákladů a umožňuje prokázat, z jakých nákladových položek se částka uplatněných režijních nákladů v projektu skládá.
Je možné použít naši certifikovanou metodiku a uplatnit výdaje v jedné samostatné položce, např. v kapitole 4. vytvořit novou položku 4.4 full cost - tzn. obdobně jako v rozpočtech projektů PO1 a PO2?

Odpověď: Vysvětlení uplatňování nepřímých nákladů dle metodiky fullcost v projektech VaVpI, respektive rozdílu mezi způsobem nárokování v rámci prioritních os 1 a 2 a v rámci prioritní osy 3 - v tomto případě výzvy 6.3.

Základní rozdíl je v nastavení pravidel způsobilosti v jednotlivých výzvách:

Ve výzvách v rámci prioritní osy 1 a 2 je jako jedna ze způsobilých položek v pravidlech ZV uvedena i položka "Ostatní režijní náklady dle metodiky celkových nákladů (full-cost)".

Ve výzvě 6.3 jsou však jako způsobilé nadefinovány pouze některé typy provozních / režijních nákladů jako způsobilé: spotřební materiál, spotřeba energie, případně nájem prostor a zařízení, nebo teoreticky i další neinvestiční náklady v tuto chvíli předpokládané jako přímé - služby charakteru nadefinovaného v pravidlech způsobilosti, případně mzdy související s projektem. Pokud byste tyto typy nákladů chtěli nárokovat do projektu jako způsobilé přes metodiku fullcost, musely by se nepřímé náklady vypočtené dle metodiky fullcost připadající na projekt preseed následně očistit o jejich nezpůsobilou část (škála nákladů bude jistě širší než ta, kterou umožňuje výzva) a ta by musela být financována z jiných zdrojů. Do způsobilých výdajů lze nárokovat pouze tu část nepřímých nákladů, která obsahuje pouze způsobilé náklady.

Určitě netrváme na tom, abyste to pak v rozpočtu rozkalkulovávaly k jednotlivým položkám rozpočtu - zvlášť materiál, energie, atd., ale je možné pak tuto částku uvést souhrnnou částkou jako podkapitolu v rámci 4.2 s patřičným komentářem.

Dotaz č. 46: Otázky související s přílohami k projektové žádosti 6.3 dle Seznamu příloh:
a) příloha č. 4, třetí část. Týká se tato příloha veřejné vysoké školy?
b) příloha č. 5, druhá část. Jaké dokumenty jsou touto přílohou myšleny? Jsou to např. Statut fakulty či organizační řád, kde je uvedeno sídlo v regionu, nebo list vlastnictví dané budovy v regionu?
c) příloha č. 7, první část, CZ verze. V dokumentu pod čarou je poznámka: "Doporučujeme proto k tomuto prohlášení přiložit kopii dokumentů potvrzujících, že toto prohlášení je vystaveno v souladu s příslušnými právními předpisy". O jaký dokument se jedná?
d) příloha č. 7 Seznamu příloh, druhá část. Je pro projekt bez partnera příloha povinná, když se jedná o: "potvrzení záměru SUBJEKTŮ podilet se na budoucim SPOLUFINANCOVANI projektu…"?

Odpověď:
a) Třetí část není relevantní pro veřejné vysoké školy ani VVI.
b) Ideální je použít vhodný interní dokument. Kterýkoliv z Vámi uváděných je vhodný.
c) Záleží na vnitřních předpisech žadatele, tj. na procesu schvalování příslušných dokumentů a pravomoci  statutárního orgánu. Musíte si zjistit v interních předpisech vaší organizace, jakým způsobem doložíte pravomocnost.
d) Nemáte-li spolufinancující subjekt (např. partnera), je tato příloha nerelevantní.

Dotaz č. 45: Jsou příjmy z prodeje licencí (tzv. licenční poplatky) považovány za „provozní příjem“ v souladu se článkem 55 či nikoli? Je správné tyto příjmy uvádět do provozu nebo do finanční udržitelnosti?

Odpověď: Licenční poplatky z VaV jsou příjmy projektu, představují  příjmy dle čl. 55 Nařízení rady č. 1083/2006, které budou použity na činnost centra a každopádně budou vstupovat do výpočtu finanční mezery.

Veškeré příjmy, které budou realizovány díky realizaci projektu, budou vstupovat do finanční mezery. 

Dotaz č. 44: Příloha č. 06h uvádí některé součásti Benefitu7, které však v Benefitu nejsou. Např. anglická verze prohlášení – Doklad o schopnosti financovat projekt; dále prohlášení k bodu ii pro Přílohu č. 8 – Trestní bezúhonnost. Prohlášení k tomuto bodu by mělo být součástí Benefitu, ale není.

Odpověď: ČP o trestní bezúhonnosti nemůže být technicky součástí Benefit7, jelikož podepisují i další strany. Není tedy generováno.

Dotaz č. 43: Realizace s předpokládanými podniky: Předpokládám, že tato příloha po veřejné vysoké škole požadována nebude v souladu s Přílohou 06h. Prosím však o potvrzení nebo případně jiný výklad.

Odpověď: Výzva neumožňuje komerčním subjektům (podnikům) být partnerem projektu, není tedy vyžadováno.

Dotaz č. 42: Doklady o schopnosti financovat projekt: Chybí anglická verze. Jak má v tuto chvíli žadatel postupovat?

Odpověď: Dokument je v současné době překládán a informace o dokončení překladu a o umístění bude na webu.

Dotaz č. 41: Příloha „Prohlášení o vztahu výzev“ – je na webu, v Příloze č. 06h požadována není. Předpokládám, že ji žadatel přikládat bude, nicméně upozorňuji na nesoulad a prosím o vysvětlení, zda na žadateli prohlášení vyžadovat či nikoli.

Odpověď: Ano, toto prohlášení je požadováno taktéž, vyplývá to z Příručky pro žadatele a není uvedeno explicitně v seznamu příloh, děkujeme za upozornění.

Dotaz č. 40: Měl by žadatel předložit čestná prohlášení generovaná Benefitem, která jsou však zároveň duplicitní s těmi na webu MŠMT?

Odpověď: Nepostačí pouze čestná prohlášení generovaná Benefitem. Tato samozřejmě dokládáte na základě toho, co generuje Benefit, nedokládá se duplicitně dalším obdobným prohlášením. Existují ovšem prohlášení, která Benefit negeneruje (například trestní bezúhonnost) a která musíte doložit také.

Dotaz č. 39: Dá se jako výstup z ESPOu předběžně vygenerovat jen podpisová stránka pro podpis statutárního zástupce?

Odpověď: Bohužel, nelze vygenerovat předběžně podpisové stránky, jedná se i podpisy výstupu z Benefit7. Teprve při finalizaci jsou generovány další údaje a jsou součástí výstupu. Je vyžadován podpis statutárního zástupce (bývá jich více),  je vhodné udělit plnou moc a tu doložit.

Dotaz č. 38: Stačí pro druhou část Přílohy č.7 (Doklady o schopnosti financovat projekt) doložit čestné prohlášení žadatele, které se bude týkat období udržitelnosti? Jde o projektovou žádost bez účasti dalších partnerů, proto se domníváme, že tabulku navrhovanou na straně 11 přílohy č.6h) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI ani další dokumenty (partnerské smlouvy apod.) nelze na naši situaci aplikovat.

Odpověď: Nemáte-li partnera, což potvrzujete v Benefit7, samozřejmě nepřikládáte druhou část přílohy 7 ani partnerské smlouvy. Schopnost žadatele financovat projekt ve fázi udržitelnosti dokládáte v projektové žádosti a je hodnocen v rámci výběrových kritérií. Schopnost tohoto financování musíte doložit průkazně výpočtem finanční mezery.

Dotaz č. 37: Je možná úhrada certifikace prototypu? Může být do projektu zahrnut již hotový a patentovaný prototyp, na kterém je ale třeba provést závěrečná měření a testování?, resp. od jaké fáze zralosti technologie do jaké je možné žádat podporu?

Odpověď: V rámci projektu není možno financovat vývoj produktu, pouze vývoj funkčního vzoru nebo technologického ověření. Zvažte, zda se nejedná již o produkt, pak by výdaje na certifikaci nebyly způsobilým výdejem.

Dotaz č. 36: Je možné z projektu hradit poplatky spojené s podáním přihlášky vynálezu vč. mezinárodní, služby patent.zástupce apod.?

Odpověď: Z projektu je možné hradit poplatky spojené s podáním přihlášky vynálezu vč. mezinárodní, služby patent.zástupce apod.

Dotaz č. 35: Co přesně je míněno realizací projektu v regionu? Co vše může být součástí realizace? Řada řešitelů s vynikajícími technologiemi nemá pobočku laboratoře mimo Prahu (ale jsou tam zaměstnaní např. na částečný úvazek). Znamená to, že ztrácejí úplně nárok na podporu?

Odpověď: V Seznamu příloh jsou specifikovány požadavky na územní přijatelnost žadatele včetně místa výkonu práce zapojených pracovníků.

Dotaz č. 34: Příloha č.7 Doklady o schopnosti financovat projekt, druhá část:
„Potvrzení záměru subjektů podílet se na budoucím spolufinancování projektu, a to zejména na úhradě provozních nákladů v době udržitelnosti projektu. Součástí tohoto potvrzení musí být výše tohoto spolufinancování nebo způsob jejího výpočtu.“
Přikládá tuto přílohu také žadatel, nebo jen jeho partneři?

Odpověď: Ve zmíněné příloze jsou uvedeni jen partneři žadatele, žadatel dokládá splnění této podmínky výpočtem finanční mezery.

Dotaz č. 33: Volitelné indikátory – bude platit čím více tím lépe pro hodnocení projektu, nebo se lze spoléhat na střídmost v hodnocení a stanovit indikátory reálné bez ve výsledku kontraproduktivního nadhodnocování. Vím, že záleží na konkrétním hodnotiteli, nicméně jde mi pouze o princip hodnocení.

Odpověď: Doporučujeme volit reálné hodnoty.

Dotaz č. 32: Udržitelnost – je zcela logická udržitelnost týmu realizačního CTT, nicméně jaká by měla být udržitelnost týmu IA, přihlédneme-li zejména k faktu, že úspěšnou komercializací IA úloha tohoto týmu v podstatě končí a nedává smysl dále vynakládat prostředky na stejné pozice se stejnou náplní? Jak se bude hodnotit udržitelnost týmu IA?

Odpověď: Součástí požadavku na udržitelnost projektu opravdu není udržitelnost týmu IA.

Dotaz č. 31: Externě nakupované služby – v pravidlech způsobilosti nejsou omezeny ve vztahu k celkovým způsobilým výdajům, platí tedy, že mohou tvořit libovolnou procentuální část ZV jak ve fázi 1 tak ve fázi 2?

Odpověď: Externě nakupované služby nemají kromě vyjmenovaných položek apriorní omezení, posouzení jejich přiměřenosti je věcí externích hodnotitelů. Omezení jsou na výši jednotlivých IA (1 – 20 mil. Kč).

Dotaz č. 30: Jaké je doporučené datum zahájení provozu? Resp. co v tomto případě toto datum znamená?

Odpověď: Zahájení provozu projektu znamená v případě výzvy 6.3 zahájení komercializace jakékoliv z IA. V případě standardního průběhu projektu doporučujeme okamžitě po skončení realizační fáze projetu.

Dotaz č. 29: Jaké je nejzazší doporučené datum ukončení projektu?

Odpověď: Nejzazší doporučené datum ukončení realizace projektu je 30. 6. 2015

Dotaz č. 28: Jaké je doporučené datum zahájení projektu?

Odpověď: Doporučené datum je nejdříve 1. říjen 2012.

Dotaz č. 27: Byl by za způsobilý výdaj uznán vklad do povinného základního jmění, bude-li zakladatelem univerzita?

Odpověď: Ne.

Dotaz č. 26: Budou způsobilé náklady na právní služby spojené s přípravou společenské smlouvy apod.?

Odpověď: Ano.

Dotaz č. 25: Lze jako způsobilé uplatnit administrativní náklady spojené se založením společnosti (výpisy z rejstříků pro zakladatele, ověřování podpisů, kolky a další správní poplatky během registrace u obchodního soudu…)?

Odpověď: Ano.

Dotaz č. 24: Je nutné mít v rámci tohoto projektu partnery?

Odpověď: Účast partnerů není povinná a počet partnerů není součástí hodnocení projektu.

Dotaz č. 23: Součástí žádosti musí být také studie proveditelnosti. Tato studie může být součástí informací předběžného průzkumu trhu a podmínek tržního uplatnění nebo to musí být vytvořeno zvlášť?

Odpověď: Studie proveditelnosti obsahuje prvotní představy o komercializaci a měla by kromě jiného prokázat komerční potenciál. Jako příloha se průzkum trhu nepředkládá.

Dotaz č. 22: Body v RIVu, musí být předkládány za univerzitu jako za celek nebo stačí pouze za fakultu, za kterou se bude projekt podávat?

Odpověď: Body se počítají za žadatele, je-li ve způsobilém regionu.

Dotaz č. 21: Vstupem pro dosažení projektových výsledků jsou informace předběžného průzkumu trhu a podmínek tržního uplatnění, obsažené v projektové žádosti. Musí být tento průzkum trhu oficiální (tedy vytvořený kompetentní firmou)?

Odpověď: Projektová žádost vychází mimo jiné z předběžného průzkumu trhu. Není podstatné, kdo ho provádí. Projektová žádost musí v souhrnu splnit podmínky výzvy.

Dotaz č. 20: Je možné se nalogovat do jednoho účtu ESOPu z více počítačů?

Odpověď: Ano, je možné se nalogovat do jednoho účtu ESOPu z více počítačů pod stejným uživatelským jménem a heslem.

Dotaz č. 19: Můžeme si zahájení projektu určit nebo automaticky začne schválením žádosti v cca srpnu 2012? Vzhledem k tomu, že se v průběhu IV.Q/2012 stěhujeme do nové budovy by pro výzkumné týmy bylo efektivnější zahájit I. fázi projektu až v lednu 2013.

Odpověď: Termín zahájení realizace projektu není automatický, srpnový termín pro finální tvar Rozhodnutí je nejčasnější termín, kdy budou Rozhodnutí připravena. Jako první vhodný termín zahájení realizace doporučujeme 1. říjen, rozdíl obou termínů tedy není markantní.

 

Dotaz č. 18: Lze fázi I. jednotlivých aktivit zahájit v různém čase nebo musí začít najednou se zahájením projektu?

Odpověď: V okamžiku zahájení projektu musí být zahájena alespoň jedna individuální aktivita. Projektový realizační tým nemůže provádět své činnosti, aniž by byla realizována alespoň jedna IA. Termín zahájení jednotlivých IA nemusí být identický.

Dotaz č. 17: Jsou náklady na patent způsobilé? Jak vyúčtovat náklady na rešerše, která může trvat i 2 roky, zaplacené až po 30.6.2015? Rešeršní řízení nijak neurychlíme.

Odpověď: Způsobilé náklady musí vzniknout v době realizace projektu, tedy do 30. 6. 2015. Fakturace může mít přirozeně jistý malý skluz.

Dotaz č. 16: Výstupem fáze I. musí být hmotný výrobek, případně SW nebo lze použít i matematické modely nebo vzorce, které se dají následně univerzálně aplikovat?

Odpověď: Vstupem do projektu musí být ukončený výzkum a vývoj s popsanými výsledky, které hodláte připravovat ke komercializaci. Výstupem fáze Proof of Concept není hotový výrobek (produkt). Samozřejmě je možný prototyp. Výstupem je dostatečně průkazné ověření technologické a komerční stránky umožňující rozhodnout, zda je daná individuální aktivita vhodná pro fázi Přípravy komercializace nebo nikoliv, resp. posouzení, která z individuálních aktivit projektu má největší komercializační potenciál. V rámci projektu musí docházet k přípravě komercializace duševního vlastnictví.

Dotaz č. 15: Jaké náklady z doby před schválení žádosti lze zařadit do projektu (8%)? Vývoj technický, komerční studie, příprava projektové žádosti?

Odpověď: Za způsobilé výdaje je možné považovat výdaje na služby expertů a poradců spojené nejen s kompletací Projektové žádosti, ale i odborné služby související s přípravou věcného obsahu projektu (např. předběžný průzkum trhu, analýza podmínek tržního uplatnění, příprava návrhu plánu komercializace). Čím bude příprava projektu kvalitnější, tím roste pravděpodobnost, že bude hodnotiteli hodnocena projektová žádost jako vhodná ke schválení. Způsobilost výdajů v této etapě je popsána v Pravidlech způsobilých výdajů, kap. 1. Je však třeba vzít i v úvahu, že náklady na přípravu projektu budou proplaceny jen schváleným projektovým žádostem.

Dotaz č. 14: Aktivity fáze I. a II. jsou podpořeny ze 100% nebo je ve fázi II. jen 50% dotace?

Odpověď: Základní princip je popsán v bodě 5 Výzvy. Na celý projekt je v zásadě 100% dotace způsobilých výdajů.

V časových fázích Přípravy projektu a Proof of Concept není zřejmě žádná nejasnost. 

Složitější je situace pro fázi Přípravy komercializace. V rámci Výzvy 6.3 může být financováno maximálně 50 % úspěšných aktivit, které postoupily po fázi Proof of Concept, počítáno z objemu způsobilých finančních prostředků plánovaných pro jednotlivé individuální aktivity pro fázi Přípravy komercializace.

Dotaz č. 13: Je možné v rámci výzvy dotovat výzkumné aktivity, které jsou již rozpracovány a blíží se ke konečné fázi, ale je potřebné tuto konečnou fázi přiblížit komerčnímu sektoru? Tudíž mohou být náklady na dokončení výzkumu (materiál - hmotný i nehmotný, mzdy) zahrnuté mezi způsobilé výdaje projektu? Výsledky by byly samozřejmě dále komercializovány pro uvedení a rozšíření na trhu.

Odpověď: V rámci výzvy 6.3 je možno čerpat prostředky ve fázi Proof of Concept na technologické dopracování za účelem přípravy výsledků VaV ke komercializaci. Žadatel v žádosti popisuje technologické parametry, které budou výstupem fáze Proof of Concept a které jsou klíčové pro následnou komercializaci. Vstupem do projektu musí být takový výsledek VaV, který není pouhou výzkumnou ideou, ale je prokázaným výsledkem VaV 100% vlastněný žadatelem. Existuje tedy jako duševní vlastnictví výzkumné organizace.

V rámci OP VaVpI není povolené dvojí financování.

Jste-li schopni zajistit a v žádosti popsat a zdůvodnit, že váš výsledek VaV bude mít ke konci fáze Proof of Concept parametry vhodné k následné komercializaci a popsat výchozí stav, pak vynaložené prostředky jsou způsobilé. Posouzení technologické kvality i komerčního potenciálu přísluší externím hodnotitelům.

Dotaz č. 12: V připravovaném projektu do výzvy 6.3 bude figurovat žadatel (mimopražská VŠ) a další VŠ z Prahy jako partner ve výzkumu. Jak ošetřit fakt, že pražský partner je v rámci projektu nezbytný, ale nemůže své náklady získat jako oficiální partner projektu. Zároveň není možné, aby jeho služby někdo suploval, tj. výběrové řízení na dodavatele je dosti nelogické. Může tento subjekt mít status jakéhosi „partnera ve výzkumu“, který dodá nezbytné komponenty (osoby, materiál, služby) samostatně, tedy nikoli přes žadatele, ale zároveň nebude oficiálním partnerem v projektu?

Odpověď: Ve vašem případě je třeba splnit zvláště následující podmínky:

a) přijatelnost žadatele a partnera může splňovat i VŠ z Prahy, pokud je do projektu zapojena její mimopražská součást (např. fakulta – podrobněji viz Výzva bod 4.4)

b) výsledek připravovaný ke komercializaci musí být 100% vlastněn žadatelem nebo partnery projektu. To má vliv i na následnou komercializaci, vykazování a rozdělování příjmu v době udržitelnosti.

c) Žadatel/partner doloží závazek, že všichni pracovníci projektu, na jejichž úhradu mezd budou čerpány prostředky OP VaVpI, budou mít místo výkonu práce ve způsobilém regionu. Tato podmínka se neuplatní v přípravné fázi projektu. (viz Seznam příloh Příručky pro žadatele)

Po skončení přípravy komercializace musí být také dodržen zákon 130/2002 Sb., který stanoví v §16 odst. 4a:

Pro využití výsledků, s výjimkou ustanovení podle odstavců 1 a 2, platí, že v případě výsledku plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek, stanovených ve smlouvě o využití výsledků, všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropských společenství nestanoví jinak.

To podle našeho názoru nevylučuje možnost, aby po průkazném zveřejnění nabídky ke komercializaci (např. na webu MŠMT) nebyla uzavřena např. výhradní licenční smlouva nebo založena spin off firma. Záleží na posouzení výhodnosti.

Dotaz č. 11: Vyhlášená výzva č. 6.3 k předkládání projektů v rámci PO3  OP VaVpI se týká pouze projektů získaných v rámci PO3 nikoli PO2? Nepředpokládáte vyhlášení výzvy v roce 2012  na podporu projektů  získaných v rámci PO2 OP VaVpI?

Odpověď: Zdroj výsledků VaV, které budou v rámci Výzvy 6.3 připravovány ke komercializaci, mohou pocházet z projektů nezávisle na prioritních osách (PO). PO ani OP VaVpI nejsou podmínkou.

Dotaz č. 10: Narazili jsme na problém 15ti procentního podílu na financování, který je čerpán ze státního rozpočtu, a spolu s 85 % z ERDF pak pokrývá 100 % dotace. Tyto finance (zmíněných 15 %) bylo v případě 4. prioritní osy VaVpI – konkrétně u výzev 1.4 a 2.4 nutno dodat z vlastních zdrojů univerzity. Bude stejný režim uplatňován i v případě 3. prioritní osy, tedy ve výzvě 6.3?  

Odpověď: Dovolujeme si Vás ujistit, že v rámci výzvy na pre-seed aktivity bude standardně poskytována dotace ve výši 100%, přičemž i 15% spolufinancování bude zajištěno ze strany ŘO OP VaVpI a nebude vyžadováno zajištění spolufinancování od  jednotlivých příjemců z jejich zdrojů.

Dotaz č. 9:  V současné době existuje smlouva o spolumajitelství vynálezu mezi výzkumnou organizací a firmou, o úpravě vlastnických vztahů k vynálezu, který vznikl na základě vzájemné spolupráce obou stran a na jehož ochraně se obě smluvní strany dohodly. Obě smluvní strany se dohodly na rozdělení vlastnických podílů k předmětnému patentu: 50% ve prospěch výzkumné organizace a 50 % ve prospěch firmy, což představuje reálný rozsah, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu. O náklady, resp. výnosy ze zisku spojené s tímto „vynálezem“ se budou oba spoluvlastníci dělit alikvotním podílem - 50:50.

Odpověď: Podle podmínek Výzvy 6.3 a OP VaVpI je nutnou podmínkou 100% vlastnictví výsledků VaV určených ke komercializaci, a to buď plně žadatelem, nebo partnery projektu. Partnerem nemůže být komerční organizace. Ve vašem případě by se tedy mohlo jednat o Proof of Concept a Přípravu komercializace pouze vašich 50%, pokud jsou separovatelné od celku.

Dotaz č. 8: Existuje možnost zapojení se do projektu ať už ve formě žadatele/partnera či jiným způsobem pro veřejné výzkumné instituce AV ČR se sídlem v Praze?

Odpověď: Záleží na sídle dotčené součásti, která musí být vždy mimo Prahu – Vysvětlení je v dokumentu Seznamu příloh: Žadatel/partner doloží závazek, že všichni pracovníci projektu, na jejichž úhradu mezd budou čerpány prostředky OP VaVpI, budou mít místo výkonu práce ve způsobilém regionu. Tato podmínka se neuplatní v přípravné fázi projektu.

Druhá část (platná jen pro žadatele se sídlem v Praze): Žadatel/partner se sídlem na území hlavního města Prahy doloží následující skutečnosti:

Potvrzení, že žadatel/partner má v regionu, kde chce projekt realizovat, sídlo organizační jednotky (zřetelně v rámci interních předpisů definované), a zároveň je zde již vybudována infrastrukturní základna po dobu minimálně od 1. 1. 2010.

Dotaz č. 7: Je stanovena doba realizace projektu (v měsících)?

Odpověď: Stanoven je nejzazší konec realizace projektu 30. 6. 2015. Projekt musí být rozdělen na fáze Proof of Concept a Příprava komercializace, přičemž fáze Proof of Concept trvá maximálně 12 měsíců, ideálně právě 12 měsíců.

Dotaz č. 6: Pravidla způsobilosti výdajů, pol. č. 2.2 Nehmotný majetek vytvořený realizací projektu - Není nám zřejmé, jaké výdaje do této položky spadají, protože „výdaje přiřaditelné jednoznačně k výsledkům apl.výzkumu v rámci projektu“ by mohly být kryty i z položek 4.1 – 4.3 nebo 5.1 – 5.2 a 6. Prosím tedy o vysvětlení, jak s touto položkou správně pracovat.

Odpověď: ŘO nemůže předepisovat žadatelům / příjemcům způsob účtování výdajů plánovaných v rámci projektu. Byl tedy ponechán prostor, aby při přípravě projektu měl žadatel možnost plánovaný výdaj zařadit do investičních nebo neinvestičních výdajů projektu dle povahy výdaje, zvyklostí a metodiky účtování příjemce.

Upozorňujeme, že v případě vykázání výdajů v rámci monitorovací zprávy / žádosti o platbu se zaúčtování jednotlivých výdajů v čase již nemůže měnit. Např. nelze dodatečně aktivovat náklady vykázané v předchozí žádosti jako neinvestiční.

Dotaz č. 5: V projektu budeme vystupovat jako plátci DPH. DPH bude pro nás jako plátce neuznatelným nákladem?

Odpověď: Záleží na přístupu instituce k DPH. DPH může být způsobilým výdajem projektu, pokud instituci nevzniká nárok na odpočet DPH u FÚ.

Níže uvedené limity se vztahují na způsobilé výdaje (tj. včetně potenciálně kalkulované způsobilé části DPH).

Výzva, kap. 5: „Minimální výše způsobilých výdajů jedné individuální aktivity je 1 mil. Kč a maximální výše způsobilých výdajů individuální aktivity je 20 mil. Kč. Minimální výše způsobilých výdajů projektu a v něm obsažených aktivit je 3 mil. Kč a maximální výše způsobilých výdajů projektu je 60 mil. Kč.“

Dotaz č. 4: Může projekt spadat do více priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací?

Odpověď: Každý projekt může mít kromě hlavní priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ještě prioritu vedlejší.

Dotaz č. 3: Existuje nějaké omezení pro počet projektů žadatele a na účast v projektech pro partnera?

Odpověď: Pro žadatele existuje omezení v počtu projektů na příjemce, kde individuální aktivity spadající do jedné priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací musí být podány právě v jednom projektu. Z toho vyplývá, že žadatel může podat maximálně 7 projektů (existuje 7 priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací).

Partner se může podílet na více projektech s různými žadateli/příjemci. Tedy omezení partnera na jeden projekt v jedné prioritě by bylo neoprávněně svazující.

Dotaz č. 2: Jak budou řešeny případy výzkumných týmů, které se v rámci projektů PO1 a PO2 vystěhovávají z Prahy, když zahájení realizace projektu z výzvy 6.3 bude předcházet fyzickému vystěhování týmu z Prahy. Budou náklady na jejich fungování v takovém případě způsobilé?

Odpověď: Dle textu Výzvy 6.3 v bodě 4.4c se musí jednat o subjekt, který má podíl na způsobilých výdajích v projektu či projektech, které byly vyhodnoceny jako úspěšné v některé z Výzev OP VaVpI číslo 1.1, 1.2 nebo 2.2 a v jejich rámci deklarovali splnění podmínek pro vystěhování z Prahy (viz článek 2.5 příslušné Příručky pro žadatele OP VaVpI – Prioritní osy 1 a 2). Podmínkou je, že způsobilé výdaje tohoto subjektu v projektu/projektech prioritních os 1 a 2 jsou určeny k budování infrastrukturní základny subjektu ve způsobilém regionu či regionech.

Dotaz č. 1: Je možné v rámci  výzvy 6.3 Podpora pre-seed aktivit, nakupovat přístrojové zařízení pro podporu výzkumu pro docílení očekávaných výsledků v dané výzvě?

Odpověď: Seznam způsobilých výdajů je v příloze výzvy Pravidla způsobilých výdajů (PZV), kde je v úvodní části „Omezení způsobilosti“ výslovně uvedeno, že způsobilými výdaji nejsou stavební náklady a nákup přístrojů a zařízení. Je však možný pronájem prostor a zařízení prokazatelně nezbytných pro realizaci projektu. Specifikace způsobilých výdajů je ve zmíněném  dokumentu PZV na webu MŠMT: http://www.msmt.cz/filemanager/files/file.php?file=23003.