Brněnští vědci zabodovali. Hned tři jejich projekty totiž uspěly v boji o evropské peníze operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Což do města přinese z evropských fondů více než miliardu a půl. Ty si rozdělí Vysoké učení technické, Ústav přístrojové techniky Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Jejich úspěch navíc podtrhuje fakt, že z celkem 44 žadatelů uspěli zatím jen čtyři. Tři brněnská vědecká pracoviště doplnila ještě Technická univerzita v Liberci.

Z investice nemají radost jen vědci. "Těší mě každé euro, které se do Brna a na jižní Moravu dostane. Výzkum a inovaci navíc považuji za výraznou prioritu Jihomoravského kraje," komentoval úspěch jihomoravských akademiků hejtman Michal Hašek. Kraj podle něj nedávno přijal takzvanou Regionální inovační strategii, která by měla do roku 2015 zařadit jižní Moravu mezi padesát nejvíce se rozvíjejících regionů Evropské unie. "Každá podpora pro vědu a výzkum nás k tomuto cíli přibližuje," dodal Hašek.

Ze tří projektů je nejúspěšnější ten Fakulty strojního inženýrství VUT. Získal také nejvyšší dotaci. Celkem 767 milionů korun poputuje na vybudování výzkumného centra nových technologií ve strojírenství, takzvaného NETME Centre. "Moc mě to těší. Spoléhám na špičkový profesionální tým, který se na projektu podílí. Máme mezi vědci velmi slušné renomé. Fakulta strojního inženýrství bývá pravidelně vyhodnocena jako nejlepší v republice," uvedl vedoucí projektu Petr Stehlík.

Tým se již řadu let zabývá výzkumem a vývojem nových technologií a zařízení v mnoha odvětvích, od leteckého průmyslu až po ochranu životního prostředí. Stehlík plánuje, že evropské peníze zaplatí rekonstrukci stávajících budov centra. Ve zcela nových podmínkách se pak budou testovat nové technologie a vybuduje se i školicí centrum. Zapojí se i studenti. "Plánujeme třeba stavbu velké prádelny, což je nesmírně energeticky náročný provoz. Vymysleli jsme, jak snížit spotřebu energie a vody a zároveň čistit odpadní vodu. Říkáme tomu model energeticky náročného spotřebitele," nastínil jeden ze záměrů Stehlík. Další peníze půjdou na koupi vybavení klima komory, která slouží k ověřování tepelného komfortu v kabinách letadel či dopravních prostředků.

Šanci podílet se na nových výzkumných metodách dostanou i desítky mladých vědců. "Adepti pro studium technických disciplín se obtížně získávají. Nyní zde studenti fakulty mohou pracovat jako výzkumní pracovníci," zdůraznil Stehlík.

Radost zavládla i v brněnském Výzkumném ústavu veterinárního lékařství. Jediným pracovištěm v zemi, kde se vyrábějí nové očkovací látky pro léčbu bakteriálních a virových chorob, které postihují zvířata nebo jsou přenosná na člověka. Díky dotaci přibude na kontě ústavu částka 365 milionů korun. "Plánujeme rekonstrukci budov, koupíme nové vybavení a přístroje do laboratoří," uvedl ředitel ústavu Miroslav Toman.

Třetím výzkumným centrem, jehož žádost o dotaci byla schválena, je Ústav přístrojové techniky Akademie věd. "Vymýšlíme nové metody, které v praxi používají naši partneři, od výrobců lehkých slitin až po lékaře," přiblížil poslání ústavu jeho ředitel Luděk Frank. Více než 430 milionů tak přispěje k výstavbě nových laboratoří a jejich vybavení špičkovými přístroji. Mimo jiné i pro experimenty v silném magnetickém poli.

O dotaci z Evropské unie na výstavbu a vybavení regionálních výzkumných center mohly vysoké školy a výzkumné instituce žádat letos poprvé. A udělalo to celkem 44 žadatelů. "Velké množství přihlášek přišlo z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, kde je velké množství vysokých škol a výzkumných institucí. O dalších dotacích se bude rozhodovat v následujících týdnech," upřesnil mluvčí ministerstva školství Tomáš Bouška.