Čtvrt miliardy korun půjde na výzkum restaurování památek

CENTRUM EXCELENCE TELČ

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře. Analýza malt a kamenů na Karlově mostě v Praze. Klášter v Emauzích, povodněmi zasažené stavby v Českém Krumlově. Nová dlažba z metakaolinové mazaniny na Karlštejně. A nejnověji rekonstrukce obřího pomníku Jana Žižky na pražském Vítkově, jedné z největších jezdeckých soch na světě. To jsou kulturní památky, na jejichž obnově a ochraně se podílel Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR. Pracoviště nyní připravuje Centrum excelence Telč (CET), jež by mělo vzniknout do roku 2013.
„Půjde o středisko v první prioritní ose operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, které se zaměří na výzkum životnosti historických materiálů a konstrukcí. Infrastruktury by měly rovněž přinášet inovace například v oblasti stavebních materiálů. Na tyto účely jsme získali 238 milionů korun. Oproti původním plánům byl náš rozpočet krácen asi o desetinu,“ řekl týdeníku EURO profesor Miloš Drdácký, ředitel ústavu na pražském Proseku.

VE VELEKULTURNÍM PROSTŘEDÍ

Proč bude CET zbudován v Telči? „Je to logické pokračování předchozího centra Associated Research Centre for Historic Structures and Sites (ARCHISS), které bylo zřízeno v roce 1995 a má detašované pracoviště právě v Telči, čili městě, které patří na seznam památek UNESCO,“ dodává Drdácký. Středisko umožnilo rozvoj výzkumu kulturního dědictví a dostalo se mu i mezinárodního ohlasu. Počátkem třetího milénia se ARCHISS zařadil mezi tři centra excelence podporovaná Evropskou komisí v 5. rámcovém programu; těmi dalšími se staly katedra kybernetiky ČVUT (profesor Vladimír Mařík) a Ústav experimentální medicíny AV ČR (profesorka Eva Syková).
„Motivací bylo propojit výzkumná pracoviště kandidátských a členských zemí EU, v našem případě pak zkonsolidovat evropskou platformu výzkumu kulturního dědictví,“ připomíná Drdácký, jehož ústav je do panevropských projektů stále zapojen. „Jsme tak trochu v ústraní, protože na výzkum památek se všichni dívají skrz prsty, zda je to vůbec nějaká věda, neřkuli užitečná. Přitom důležitost dobře zachovaných památek pro turistický ruch je nepopiratelná,“ tvrdí Drdácký. Jím řízení vědci se zabývají mechanikou materiálů, poruchami klášterních kleneb, ale i historickými krovy. Měřili nasákavost pískovce u katedrály sv. Víta, datují maltu nebo se zabývají ultrazvukovou a rentgenovou diagnostikou dřevěných trámů. „Často připravujeme odborné podklady pro následný restaurátorský zásah,“ říká ředitel.

KLIMATICKÝ TUNEL PRO ČECHY!

Centrum excelence Telč počítá s výstavbou dvou objektů. Stavební povolení jsou připravena, stavět se začne letos na podzim. „Vznikne klimatický větrný tunel, radiografické pracoviště pro mikrotomografii rentgenovou i neutronovou a konečně laboratoře pro chemické a fyzikální analýzy spolu s mobilním systémem, který by umožnil práci v terénu – třeba při havarijních situacích, jako jsou povodně,“ říká zástupce ředitele Stanislav Pospíšil. „Díky tunelu můžeme sledovat i vliv zrychlených klimatických jevů na stavební materiály. Už dříve jsme testovali několik stavebních prvků například z chrámu sv. Barbory a porovnávali dopady na restaurátorsky ošetřené, a naopak neupravené části,“ dodává Pospíšil.
Měří se pronikání vlhkosti a simulované vlivy větrů, deště či sněhu na zrychlenou degradaci povrchu. Významným centrem, s nímž akademici spolupracují, je velká infrastruktura Centre Scientifique et Techniques du Ba^timent (CSTB) poblíž Nantes, kde se aerodynamicky testují též rychlovlaky AGV. Týdeník EURO z něj nedávno přinesl reportáž (EURO 23/2010). „V Telči bude zařízení, které by stejné úkoly plnilo v menším měřítku i pro jiné obory, třeba strojírenství. Na mapě evropských vědeckých infrastruktur ESFRI se počítá i s regionálními centry a právě jedno z nich chceme vytvořit,“ vysvětluje Drdácký.

NOVÁ MÍSTA, NOVÉ ŠANCE...

V Telči vzniknou místa pro třicet výzkumníků. Třetina má přijít ze zahraničí. Akademický ústav spolupracuje s vysokými školami; přímým partnerem nového centra bude Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT. Další vazby jsou na Fakultu restaurování Univerzity Pardubice, Českou zemědělskou univerzitu v Praze, ale i brněnskou Mendelovu univerzitu, kde se vědci podílejí na výuce dřevařského inženýrství. „V zahraničí spolupracujeme s univerzitami ve Florencii, Padově, Guimar~aesi nebo Bristolu,“ tvrdí řešitelé. V hodnocení z MŠMT, jež má týdeník EURO k dispozici, se píše: „V projektu jsou prezentovány konkrétní a adekvátní plány. Projekt obsahuje věrohodný příslib dobře fungujícího partnerství s uživateli, který může vést k relevantním výsledkům.“
Výhodou telčského centra by prý mohla být i poloha na půli cesty mezi Prahou a Vídní. Centrum slibuje také vývoj přístrojů pro diagnostiku poruch materiálů. Mateřské pracoviště AV ČR kromě jiného již nyní připravuje studie pro jeden z dalších národních projektů v rámci operačního programu: pro megalaser Extreme Light Infrastructure (ELI). „Naším základním oborem je dynamika a statika konstrukcí, takže s nimi konzultujeme problémy v oblasti mikrovibrací, neboť laser k tomu bude extrémně citlivý,“ říká Pospíšil. Styčné body by CET mohl najít i s brněnským centrem CEITEC – tím spíše, že „otcovská“ Masarykova univerzita údajně hodlá zbudovat v Telči jednu ze svých fakult.

DVACET MEGA? UŽIVÍME

O spolupráci již projevily zájem asi tři desítky subjektů a firem. „Náklady na roční provoz CET mají činit asi dvacet milionů, které budou financovány z institucionálních peněz, dále pak smluvního výzkumu a grantů,“ říká profesor Drdácký. „Co se týče kontraktů, bohužel máme většinou nepříliš movité klienty, kulturní zařízení, státní správu, církve, kteří by posudky a poradenství chtěli nejraději zdarma,“ usmívá se. Akademici však spoléhají na evropskou podporu v oblasti kulturního dědictví. Do nadnárodních grantů jsou čile zapojeni: připravili materiály o historických střechách Evropy nebo podklady pro ochranu památných budov před povodněmi. Letos by měl vyjít i atlas shrnující dopady klimatu na evropské památky. Drdácký uzavírá: „Věříme, že náš výzkum má celospolečenský smysl.“