Cílem projektu s názvem CzechGlobe, který spadá do kompetence Ministerstva školství a bude financován z Operačního programu Výzkum vývoj pro inovace, je pomoci Česku i Evropě připravit se na změny, ke kterým pozvolna dochází v důsledků dopadů globální změny klimatu.

„Z našich dlouholetých měření vyplývá, že hladina CO2 v atmosféře jednoznačně roste. Koncentrace se měnila i v minulosti, ovšem poslední dobou má nárůst skleníkových plynů v atmosféře exponenciální charakter. V důsledku toho dnes a denně dochází na Zemi k významným změnám, a to nejen na Antarktidě nebo v Grónsku, ale i u nás ve střední Evropě. Tyto změny v Evropě nejsou z mediálního hlediska vizuálně tak působivé, jako bortící se kus ledovce. To však neznamená, že je můžeme ignorovat. Naopak. Stojí například za stále častějšími klimatickými extrémy, které se nás bytostně dotýkají. Všichni víme, že povodně byly v Česku vždy, ale pokud tady máme během dvaceti let třikrát stoletou vodu, pocitově vnímáme, že se zvyšuje frekvence klimatických extrémů. Je naší povinností, pokud chceme být dobrými správci naší země, se na tyto změny připravit,“ říká ředitel projektu CzechGlobe profesor Michal Marek.

Prvním úkolem profesora Marka bude vybudovat v Česku potřebnou infrastrukturu. „Samozřejmě, že nebudeme začínat od nuly. V našem výzkumu navážeme na významnou práci, kterou jsme odvedli v rámci evropské výzkumné komunity,“ uvádí Marek. Již 20 let se například tým profesora Marka podílí na evropských projektech zkoumajících uhlíkový cyklus.

„Při budování infrastruktury CzechGlobe využijeme toho, že naše pracoviště jsou součástí sítě ESFRI (Evropského strategického fóra pro infrastrukturu výzkumu), zejména pak Integrovaného systému pro sledování uhlíku (ICOS) a leteckého průzkumu Země (EUFAR),“ uvádí profesor Marek.

Samotný vědecký tým CzechGlobe bude čítat kolem 150 vědeckovýzkumných pracovníků. „Očekávám, že více jak třetinu mého týmu budou tvořit zkušení vědečtí pracovníci a téměř polovinu mladí vědci a doktorandi,“ říká Marek.

Při výzkumu bude český tým úzce spolupracovat se zahraničními vědeckými pracovišti jako jsou Výzkumné centrum Hemholtzovy společnosti Jülich, Universita Curych nebo Ústav agroenvironmentální a lesnické biologie a Národní výzkumný ústav v Římě.

„O výsledky našeho výzkumu má už dnes zájem také mnoho dalších společností, mimo jiné americká NASA nebo METEO France,“ říká závěrem profesor Michal Marek, ředitel výzkumného projektu CzechGlobe.

CzechGlobe, Poříčí 3b, 603 00 Brno
tel.: +420 511 192 211, fax: +420 511 192 212
info@czechglobe.cz, www.czechglobe.cz