V projektu BIOCEV se spojilo 7 partnerských institucí v čele s Univerzitou Karlovou v Praze spolu se šesti výzkumnými ústavy Akademie věd ČR. V jeho rámci bude vybudováno na 26.000 m2 nových laboratoří, v nichž v blízké budoucnosti nalezne uplatnění 600 kvalifikovaných odborníků, z toho 450 vědeckých pracovníků včetně téměř dvou stovek studentů magisterských a doktorských programů. „Jedná se o zahájení stavby poslední z velkých infrastruktur v programu Výzkum a vývoj pro inovace. Zbylé velké projekty z tohoto programu již zahájily svou činnost v nových budovách a se špičkovým vybavením. Naším cílem teď musí být maximální využití těchto center pro vynikající výzkum i vzdělávání špičkových studentů. Věřím, že BIOCEV tuto příležitost výborně využije,“ sdělil ke spuštění projektu ministr školství Dalibor Štys.

Centrum BIOCEV patří mezi šest tzv. velkých projektů, které byly schváleny Bruselem a do budoucna se stanou centry špičkové vědy nejen u nás, ale i v Evropě. Celkově velké projekty získají z OP VaVpI částku přesahující 21 miliard korun, což činí více než třetinu celkového objemu peněz v tomto programu.

Ačkoliv se nové centrum BIOCEV ve Vestci teprve začíná stavět, ministerstvo školství jako řídicí orgán OP VaVpI společně s Evropskou komisí, projektu umožnilo zahájit výzkum prozatím na svých mateřských institucích již před rokem. Jde o výzkumný program Funkční genomika, který se soustředí na odhalování příčin metabolických onemocnění, zkoumání vrozené ztráty sluchu či kardiovaskulárních dysfunkcí. V rámci Českého centra fenoenomiky (tzv. „myší klinice“) budou vědci z genů myší a potkanů vyvíjet mutantní modely pro detailní studium genomu. Budou hledat konkrétní funkce genů v rámci celého organismu a zkoumat jejich vliv na podstatu mnoha nemocí, které budou důležité pro vývoj nových léčebných postupů.

V průběhu letošního léta pak zahájil BIOCEV i zbylé čtyři výzkumné programy: Buněčná biologie a virologie, Strukturní biologie a proteinové inženýrství, Biomateriály a tkáňové inženýrství a Vývoj léčebných a diagnostických postupů. V rámci společných projektů bude možné odhalit příčiny chorob, jakými jsou poruchy funkce jater a různých nádorových, neurologických a imunitních onemocnění. Spojení výzkumu v oblasti biomateriálů s výzkumem kmenových buněk pak povede ke konstrukci tkáňových náhrad jako např. srdečních chlopní a cévních náhrad, které budou pro organizmus přijatelnější a výrazně tak sníží nežádoucí důsledky léčby podávané po transplantacích.