Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které Operační program VaVpI spravuje, obdrželo do 8. ledna 2014 celkem 21 projektových žádostí v rámci výzvy pro pražské veřejné vysoké školy, vyhlášené na podzim loňského roku[1]. Po složitých jednáních na půdě Evropské komise se zástupcům Ministerstva školství podařilo vyjednat výjimku z pravidel Společenství, jelikož Praha je bohatý region, který nespadá mezi regiony podporované z evropských strukturálních fondů a pražské vysoké školy díky tomu mohly požádat o finanční prostředky z OP VaVpI. Před vyhlášením této výzvy navíc MŠMT zjišťovalo zájem mezi potenciálními příjemci dotací, a parametry výzvy konzultovalo i se zástupci mimopražských VŠ a s odbornou veřejností.

Nejvíce projektů v aktuálně ukončené výzvě předložila Univerzita Karlova (celkem 12 projektů), následovaná Českou zemědělskou univerzitou (5 projektů). Mezi dalšími žadateli jsou ČVUT, VŠE a VŠCHT[2].
Projekty, které uspějí v procesu hodnocení (leden-únor 2014), a bude jim dotace poskytnuta, musí být zrealizovány nejpozději do 31. 12. 2015.

„Zájem z řad pražských vysokých škol nás samozřejmě těší i proto, že čas na realizaci projektů je skutečně velice omezený a málokdo si umí představit složitost často naprosto unikátních projektů z tohoto operačního programu. Nicméně Praha je historicky nejen významným vzdělávacím, ale i vědecko-výzkumným centrem a evropské finance jsou bezpochyby vítanou příležitostí k modernizaci mnohdy zastaralé infrastruktury. Důležitou informací je, že v chystaném Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání již bude region Prahy do podpory ze strukturálních fondů v oblasti VaV zahrnut,“ komentoval aktuální situaci ministr školství Dalibor Štys.

Prostřednictvím této výzvy na podporu infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem budou financovány projekty jak se stavebními, tak i s nestavebními investicemi, především v oblasti přístrojového a strojového vybavení. Konkrétně bude podpora směřovat do budování nových laboratoří a nákupu laboratorní techniky, budování učeben pro výuku, do modernizace a rozšíření knihoven, ale například i do opláštění a rekonstrukce budov.

Minimální výše tzv. způsobilých výdajů na realizaci projektu je 20 mil. Kč. Maximální výše celkových nákladů na projekt je pak 1,1 mld. Kč (tj. celkové náklady projektu nesmí v žádném případě přesáhnout ekvivalent 50 milionů EUR v Kč dle platného kurzového přepočtu.
Významnou změnou je financování projektů pražských vysokých škol, které budou hrazeny z evropských peněz z 68 procent. Zbylých 32 procent bude kryto z jiných veřejných zdrojů. Standardně jsou v rámci stávajících pravidel EU mimopražské projekty z evropských fondů dotovány z 85 procent.